Jak by mohla vypadat až desetipodlažní zástavba, kterou do těsné blízkosti Divoké Šárky navrhuje chystaný Metropolitní plán? Napovědět může studentský model, který vznikl pod vedením profesora Romana Kouckého, hlavního autora plánu. Občany navíc model mimoděk upozornil na to, že dokument navrhuje výškovou zástavbu i na několika místech druhé strany Evropské, tedy v ulici Navigátorů a Letecká.

Před několika dny se na veřejnosti objevily fotografie možné výškové zástavby podél Evropské – na sociálních sítích způsobily v mnoha případech až panické reakce, neboť model kromě domů na sevovýchodní straně Evropské pracuje i s možností zastavět stranu “dolní”, tedy jihozápadní.

Rozhodl jsem se tedy prozkoumat, o co přesně jde a co z modelu vyplývá. Mimochodem: veřejnosti je přístupný v rámci výstavy studentských prací Ateliéru Koucký na pražské Fakultě architektury ČVUT až do soboty 9. června.

To podstatné se dá shrnout hned na začátku: jde opravdu především o studentskou práci a tak k ní je třeba přistupovat – nejde o nic oficiálního, a jak zdůrazňují autoři plánu, nejde ani o jeho relevantní interpretaci.

Význam má přesto ten model nemalý – občanům dává možnost představit si, jak by bariéra domů nad Divokou Šárkou působila. A poměrně razantně též otevřel debatu o druhé straně Evropské.

A ač obavy z možnosti mohutné výškové výstavby na “dědinské” straně Evropské jsou patrně neopodstatněné (viz dále informace IPRu), ukazuje se, že plán ve stávající podobě na třech místech výškovou zástavbu opravdu navrhuje. Což dosud občané vesměs netušili.

Až do osmi podlaží by mohly domy vyrůst v ulici Navigátorů v oblasti zatáčky u stávající teplárny a také poblíž autobusové zastávky Dědina. Třetí zónou výškové zástavby by pak byl i začátek Evropské, tedy v ulici letecká.

Až deset podlaží těsně u Divoké Šárky

Návrh otevřít zástavbě úzký pruh podél Evropské patří k nejvíce kontroverzním návrhům Metropolitního plánu nejen v Praze 6, ale i celém hlavní městě. Když se před dvěma lety poprvé objevil na veřejnosti, vyvolal bouřlivou reakci občanů i politiků obávajících se, že budovy čnící nad skalní dominanty Šárky by rezervaci nenávratně poškodily.

A právě v tom je velký význam studenského modelu – výmluvně ukazuje, jak by budovy působily na samé hraně Šáreckého údolí.

Proč vlastně tento plán? Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), který plán připravuje, to vysvětluje tím, že zástavba by  se stala důstojnou branou pro návštěvníky hlavního města.

“Má-li (Praha) jako jedno z hlavních měst velmi blízko letiště svému centru, nebo městu jako takovému, tak by se také mělo starat o to, jaká je cesta z letiště,” uvedl nedávno hlavní autor návrhu, architekt Roman Koucký, v rozhovoru pro server iDnes.cz. Zároveň uvedl, že domy by Šárku naopak odstínily od provozu. “Zástavba podél Evropské třídy, která naopak nezničí Šárku, ale oddělí ruch ulice od krajinného údolí, je naprosto normální způsob rozvoje města. A není na tom nic kontroverzního,” dodal.

V rozhovoru však též připomněl, že jde o první návrh, který nyní bude podroben připomínkování. To ve své reakci na studentský model uvedl i mluvčí IPRu Marek Vácha.

“Problém možné zástavby podél Evropské je podle nás záležitostí, která je k diskusi. V tuto chvíli se jedná o urbanistický názor zpracovatelského týmu, který bude prověřen v procesu projednávání,” napsal Vácha v odpovědi pro Liboc.info. “Projednání a veřejná debata, která ho provází, může ukázat, že ve společnosti převažuje jiný názor na řešení této oblasti. V takovém případě pro nás není problém (na základě pokynů pořizovatele) návrh plánu upravit,” dodal.

Osm podlaží v ulici Navigátorů

Pro mnoho obyvatel bude zásadní novinkou fakt, že stávající návrh umožňuje výstavbu až do osmi pater v prostoru mezi ulicí Navigátorů a Evropskou. Již od zveřejnění plánu si mnozí všimli, že přes Evropskou na několika místech “přeskakují” osmičky označující podlažnost. Většinou byl jejich význam přehlížen, obecně panoval dojem, že jde jen o důsledek toho, že chystaný plán je konstruován na bázi stometrových čtverců a že ty osmičky se tam prostě omylem „zatoulaly“ z druhé strany Evropské (osmičky navíc mají černou barvu, tedy barvy stávající podlažnosti v místě, což je zjevný nesmysl.)

Jak však vyplývá z odpovědi IPR,  tato interpretace byla mylná – čísla mohu být opravdu použita pro případné stavby v již zmíněných třech oblastech – krom samého začátku Evropské to jsou dvě lokality v ulici Navigátorů.

“Podle Metropolitního plánu by tedy bylo možné ve vyznačených čtvercích, pokud to dovolí další předpisy, postavit až osmipodlažní objekt,” uvádí mluvčí IPR Vácha. “Na rozdíl od protější strany se nejedná o souvislou zástavbu, nýbrž v podstatě o dvě konkrétní a poměrně omezená místa,” dodal.

Plné znění podrobné odpovědi IPRu najdete níže na stránce.

Připomínkování začne 27. června

Stávající podoba návrhu Metropolitního plánu nyní směřuje k fázi tzv. Společného jednání, v rámci nějž se k němu budou moci vyslovit také občané. Start byl naplánován na 27. června, připomínkování tedy bude běžet během prvního měsíce letních prázdnin.

Na základě připomínek pak architekti mohou (avšak nutně nemusejí) některé části návrhu upravit. Následně bude nová verze znovu předložena veřejnosti k připomínkování (patrně koncem roku 2020).

Finální schvalování bude v rukou pražského zastupitelstva, a dle harmonogramu by k němu mohlo dojít do konce roku 2022.

Zásadní pro připomínkování bude postup radnice Prahy 6, která má z definice mnohem silnější hlas než jednotliví občané.  Postojem k návrhu se bude dle dostupných údajů zabývat zastupitelstvo 21. června.

Praha 6 je v přípravě na připomínkování nejdále z celého hlavního města, již mnoho měsíců běží speciální web, který připravily místní spolky a přes nějž již byly shromážděno velké množství podnětů.

K myšlence zástavby u Divoké Šárky se odmítavě vyslovila již i řada politiků včetně starosty a je tedy velmi pravděpodobné, že radnice bude oficiálně žádat zrušení tohoto návrhu.

Poznámka: Probíhající veřejná výstava modelu výstavby obsahuje i jméno studenta, který model sestavil. Rozhodl jsem se však jeho jméno nezveřejnit bez jeho souhlasu – je pravděpodobné, že model bude v příštích měsících a letech používán jako argument proti stávající podobě Metropolitního plánu, a jde tedy o poměrně velmi citlivou otázku.

Fakultu architektury ČVUT jsem požádal o zprostředkování kontaktu, což fakulta mile, věcně ale jednoznačně odmítla – s ohledem na ochranu soukromí. Snaha autora kontaktovat přes jeho Facebook zatím nepřinesla žádný výsledek.

Dokument – komentář IPR

O komentář o významnu studentského modelu a především  k tomu, jak chápat nuance chystaného Metropolitního plánu, jsem požádal IPR (Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy). Odpověď včetně přiloženého náčrtku publikuje po domluvě s autorkou Kristýnou Drápalovou v plném znění.

Naši reakci bych rozdělila do několika částí:

1)   Co se týče diplomního projektu, vznikal zcela mimo IPR Praha a nic o něm nevíme. Jde o akademickou záležitost FA ČVUT. Neznáme přesné zadání, nicméně žádný studentský projekt nemůže mít na podobu Metropolitního plánu vliv – a nedá se ani považovat za relevantní interpretaci regulativů Metropolitního plánu.

2) Výšková regulace je v Metropolitním plánu všude řešena čtvercovou sítí o hraně 100 x 100 metrů. Střed této sítě je u sochy sv. Václava na Václavském náměstí, hranice čtverců na celém území pak vycházejí ze vztahu k tomuto bodu – nijak jsme je neupravovali podle vedení konkrétním silnic či zástavby. Není tedy chybou, že se některé čtverce v okolí Evropské ulice vztahují jen k její severní straně, zatímco další zasahují jak do severní, tak do jižní strany – to je součástí metody výškové regulace.

Máte ovšem pravdu, že by všechny osmičky v daném místě měly být modré. To je chyba a omlouváme se za ni. Nebude problém toto během projednávání upravit.

3) Co to konkrétně znamená pro dané území? V příloze naleznete můj neumělý náčrt. Vyznačila jsem v něm čtyři čtverce „s osmičkou“, které zahrnují i jižní stranu Evropské ulice a zároveň se nachází nad stavebními bloky (místa s bílým podkladem). Ve druhém a čtvrtém čtverci je ovšem osmička nad tak malou částí stavebního bloku, že zde lze jen těžko uvažovat o nějaké výstavbě (pokud se stavba z větší části nachází ve čtverci s nižší výškovou regulací, rozhoduje se podle ní). Reálně jde tedy o možnost vyšší budovy ve čtverci prvním a třetím.

Na rozdíl od severní části Evropské, kde je vyznačena transformační plocha, se tyto čtverce nacházejí ve stabilizovaném území. To znamená, že by se zde mělo přihlížet k charakteru okolní zástavby a v rozmezí podlažnosti 7-8 (což značí ona osmička uprostřed čtverce) by mělo být povoleno ono „nižší maximum“, tedy 7 podlaží. Pravidlo s navyšováním podlažnosti u metropolitních tříd, které na opačné straně dělá z 8 podlaží 10 podlaží, platí ve stabilizovaném území také, nicméně navýšení je možné jen o 1 podlaží – zvyšuje tedy maximální počet podlaží na 8 podlaží.

Podle Metropolitního plánu by tedy bylo možné ve vyznačených čtvercích, pokud to dovolí další předpisy, postavit až osmipodlažní objekt. Na rozdíl od protější strany se nejedná o souvislou zástavbu, nýbrž v podstatě o dvě konkrétní a poměrně omezená místa.

K řešení výškové regulace v této oblasti si pochopitelně můžete podat připomínku.