Jak dopadly přijímací zkoušky pro jednotlivé školy na Praze 6? Kolik studentů bylo přijato a nepřijato v prvním kole? Jak uchazečům vyšly jednotlivé priority a na jaký druh škol byli žadatelé přijati? Na to odpovídá podrobná statistika Cermatu, kterou jsem si vyžádal.

Přijímačky a žáci školy na Praze 6 – jak to dopadlo?

Co je obsahem tohoto článku? Podrobné tabulky s přehledem dostupných informací o výsledcích prvního kola přijímacích zkoušek na střední školy. A to podle podle jednotlivých škol na Praze 6 – přesněji řečeno: patnácti škol, jejichž zřizovatelem je Městská část Praha 6.

Snadno je tak možné se podívat, kolik žáků se kam hlásilo, na jaký typ školy se kdo dostal, jak dopadlo taktizování se školami různých priorit. Jde o oficiální přehled, který na moji žádost dle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím vypracovat Cermat.

Přehled se týká osmiletých, šestiletých a především čtyřletých středních škol. A požádat jsem se o něj rozhodl i kvůli tomu, že Praha 6 letos přestává monitorovat kvalitu škol testy společnosti Scio (viz článek) a jakákoliv zajímavá data jsou tedy o to důležitější.

Co přehled neříká: zda je škola dobrá, nebo špatná

Zcela striktně se zde vyhýbám jakékoliv interpretaci těchto dat a pro jistotu zdůrazňuji, že nemá smysl snažit se výsledky mezi sebou porovnávat nebo sestavovat pořadí. A tabulka má tedy smysl zejména jako nástroj pro dohledání dílčích zajímavých informací a obecných trendů.

Což mi ostatně napsal v průvodním dopisu i ing. Miroslav Krejčí, ředitel Cermatu. „Výsledky žáků přiřazené k jednotlivým školám či menším územním celkům pak mohou (…) přispívat tak ke zvyšování efektivity vzdělávacího systému,“ uvedl, avšak doplnil: „Nejedná se však o data, která by vypovídala o celkové kvalitě školy, pedagogické práce či rozvoji potenciálu každého žáka. Data vypovídají o momentálním výkonu konkrétních žáků v jedné ze zkoušek v průběhu jejich vzdělávací dráhy.” Plné znění komentáře viz níže na stránce…

Poznámky

– Jaký je původ těchto dat? Jde o zcela legálně a oficiálně získané informace, které Cermat poskytuje na základě žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb (o svobodném přístupu k informacím)… Nejde tedy o data získaná nezákonně ani neeticky – o stejná data může požádat každý občan od Cermatu (link zde), ale také škol, úřadu městské části a dalších subjektů
– Cermat mi zaslal to, o co jsem žádal, tedy tabulku s 29 školami z území Prahy 6, do tohoto přehledu jsem však zařadil pouze 15 z nich: ty, jejichž zřizovatelem je Městská část Praha 6. Vypustil jsem tedy především soukromé subjekty, např. ScioŠkolu, a též školy z Prahy 6 v širším smyslu (například z Řep)
– počty přijatých i nepřijatých se týkají prvního kola
– Co je průměrný % skór ČJ+MA: Cermat ve svých přehledech často pracuje s tzv. průměrným % skór. Tedy: průměrem z toho, “na kolik procent” žáci udělali testy. A protože jde o součet matematiky a českého jazyky, jde tedy většinou o čísla přes 100.

O autorovi a webu Liboc.info: Jan Rybář je novinář a fotograf (vítěz hlavní ceny v Czech Press Photo), autor několika knih. Web Liboc.info vznikl jako reakce na původně divoké plány prodloužení tramvaje na Dědinu (vznik nové obří křižovatky na Evropské, ignorování dramatického úbytku parkovacích míst)… Nyní je web více méně ve spícím režimu, na rozdíl o FB stránky
Facebook.com/liboc.info

Dokument – průvodní komentář k tabulce, Ing. Miroslav Krejčí, ředitel Cermatu

… Centrum dále sděluje žadateli, že data o výsledcích žáků u jednotné přijímací zkoušky přiřazená k jednotlivým školám jsou jedním z aspektů bližšího pohledu na regionální rozdíly v rámci České republiky. Tato data je třeba posuzovat nikoliv samostatně, ale v kontextu širších společenských a socioekonomických podmínek v dané lokalitě.

Do tohoto kontextu vstupuje řada aspektů jako je například míra sociálního vyloučení a vzdělanostní struktura v konkrétních lokalitách, ale také ekonomická situace konkrétních rodin a s ní spojené další aspekty kulturního charakteru, mezi které se řadí např. i vnímání významu vzdělávání. V těchto zmíněných i dalších aspektech je území České republiky velmi nesourodé.

Výsledky žáků přiřazené k jednotlivým školám či menším územním celkům pak mohou napomáhat k porozumění této diverzitě a přispívat tak ke zvyšování efektivity vzdělávacího systému jak na úrovni jednotlivých územních celků, tak i na úrovni jednotlivých škol (např. úpravami ŠPV na základě zpětné vazby z testování). Nejedná se však o data, která by vypovídala o celkové kvalitě školy, pedagogické práce či rozvoji potenciálu každého žáka.

Data vypovídají o momentálním výkonu konkrétních žáků v jedné ze zkoušek v průběhu jejich vzdělávací dráhy, a i v rámci procesu přijímání na střední školy nejsou posuzována samostatně, ale jsou posuzována společně s dalšími prvky školní části přijímacího řízení.“