Co si vlastně myslí lidé na Dědině o rozšíření tramvaje a přesměrování dopravy do klidových oblastí? Poměrně razantně na to odpovídají výsledky rozsáhlého průzkumu veřejného mínění, který zaplatila radnice Prahy 6 v lednu 2014 (a nikdy oficiálně nezveřejnila).

Co z něj vyplývá? Jediné konkrétno zní: Pokud se zeptáte velkého vzorku lidí od Staré Dědiny po Liboc, zda je dobrý nápad mít možnost jezdit z Dědiny tramvají, 55 % odpoví ANO, 39 % odpoví NE. („Prodloužení tramvaje na Dědinu hodnotí jako dobré řešení pro sebe osobně mírná většina místních obyvatel (55 %), 39 % je opačného názoru a 7 % neví.“)

Průzkum provedený respektovanou firmou Herzmann se ovšem dopouští zvláštní neobratnosti v logice kladení otázky: zůstává totiž na obecné úrovni a nezjišťuje to podstatné: zda jsou si občané vědomi konkrétních dopadů rozšíření tramvaje (úbytek parkovacích míst na Dědině zhruba o třetinu, přelití parkování do „vilových oblastí“ do Staré Dědiny a kolem ulice Pod Cihelnou, napojení zóny budoucí masové výstavby na Evropskou atp…). Je to neobratnost o to zvláštnější, že na jiném místě neváhá občanům v otázce „napovědět“, že s metrem to bude trvat ještě dlouho (viz detail otázek níže).

Průzkum tedy nebere v potaz podstatu občanských názorů na tento projekt a klíčovou nuanci, že je možné být obecně pro tramvaj, ale proti konkrétnímu řešení vedoucímu k řadě negativních dopadů.

Co z čísel plyne? Značná skepse

Server Liboc.info požádal radnici o zaslání tohoto průzkumu na základě zákona 106 o svobodném přístupu k informacím a můžete si ho tedy přečíst a udělat si vlastní závěry.

Stáhnout si můžete ZDE (v PDF) výsledky průzkumu i jeho dvě přílohy (příloha 1, příloha 2). (Klíčové pasáže v textové formě viz níže).

Každý si tak může udělat svůj názor na to, co vlastně z čísel vyplývá – interpretace serveru Liboc.info zní: výsledky jsou velmi jasným náznakem (ba možná i důkazem), že pokud by se informace o důsledcích dopadů tramvaje na Dědinu a další oblasti dostaly ke všem občanům, v okamžiku „vyjetí bagrů“ bude proti výrazná část z nich.

Proč? Právě proto, že průzkum nerozlišuje mezi obecnou podporou a podporou konkrétního řešení. Pokud by byl dotázán autor těchto řádků, bez podrobných znalostí problematiky by odpověděl „Samozřejmě, že jsem pro tramvaj a těším se na ni!“. Pokud by ovšem byla otázka položena opravdu s cílem dojít ke kvalitním výsledkům, musela by znít: Jste si vědomi i negativních důsledků a jste pro tramvaj i za těchto okolností?“. Pak by odpověď zněla: „Ne do té doby, než se negativní dopady alespoň částečně vyřeší.“

Takto otázka ovšem v průzkumu nezazněla, a sever Liboc.info se tedy v rámci interpelací na zastupitelstvu MČ Prahy 6 oficiálně dotázal, zda šlo o pochybení firmy Herzmann a zda si je radnice vědoma malé vypovídací hodnoty těchto výsledků.  Zástupce starostky Jan Záruba (ODS) poté v písemné odpovědi (zdroj: web Prahy6, PDF) průzkum hájil, uvádí že „byl proveden správně“ a přinesl „podstatné poznatky“. Jednotná názorová většina, vzkázal nicméně, tedy není vytvořena a je třeba s občany dále komunikovat.

Dědina si váží radnice – ČSSD má nejvíc podpory

Z výsledků průzkumu vyplynulo mnoho dalších údajů (podstatné pasáže viz níže). Například to, že o dopadech plánů (napojení na Evropskou) neví většina lidí a více než polovina v této komunikaci, která napojí nové developerské projekty na Evropskou, nevidí žádné výhody.
V rámci průzkumu proběhl též předvolební průzkum (detaily viz obrázek) – vyplynulo z něj, že nejvíce hlasů by v podzimních radničních volbách zde získala ČSSD, tedy strana vládnoucí Praze 6 v koalici s ODS již mnoho let.
Právě zástupce starostky René Pekárek (ČSSD) patří ke klíčovým propagátorům tramvaje a je autorem například i známého výroku, že stížnosti na úbytek parkovacích míst zní „trochu podivně“ (zdroj: web Prahy 6, PDF), protože Dědina v minulosti odmítla budování parkovacích domů. Nyní se nicméně plány na budování parkovacích domů vracejí (viz článek).

Dokument: Výsledky výzkumu

Zdroj: Celkové PDF, ke stažení viz výše

Shrnutí:

– Výzkum se uskutečnil technikou osobního dotazování s reprezentativním výběrovým souborem 820 obyvatel oblasti Dědina (viz předchozí strana). Dotazování se uskutečnilo ve dnech 7.-20.1.2014 ve spolupráci s tazatelskou sítí agentury ppm factum research s.r.o. Struktura výběrového souboru respektuje rozložení obyvatel ve 4 celcích daného území (viz tabulka).

– O možnosti prodloužení tramvaje na Dědinu slyšeli tři ze čtyř obyvatel této lokality (72 %). Nejčastěji se to dozvěděli od sousedů a známých (86 %) nebo z časopisů Šestka (68 %) a Vaše šestka (53 %).

– Prodloužení tramvaje na Dědinu hodnotí jako dobré řešení mírná většina místních obyvatel (55 %).

– Na tom, jaká by daný projekt přinesl negativa, se veřejnost na Dědině neshoduje. Podle čtvrtiny lidí by přinesl hluk a ruch (25 %), podle necelé pětiny úbytek parkovacích míst (17 %) a podle stejně velké části zhoršení dopravy (17 %) a rizika spojená se samotnou stavbou (17 %).

– Autem se většina obyvatel lokality Dědina do místa bydliště dostává autem dobře (55 %), parkovat se tam však dá spíše špatně (56 %).

– O uvažované křižovatce ulic Navigátorů, U Silnice a Evropská obyvatelé Dědiny převážně neslyšeli (56 %). Snad i proto čtvrtina nemá na tento záměr názor. Nepatrně více je těch, kteří si myslí, že nová křižovatka je špatným řešením (39 %, jako dobré ho vnímá 36 %).

– Na výhody a nevýhody nové křižovatky nejsou názory ujasněné. Jako výhoda je nejčastěji zmiňováno jednodušší napojení a dopravní dostupnost (28 %) a plynulost provozu aut (17 %), jiné názory jsou vzácné.

– Mezi nevýhody nové křižovatky lidé nejčastěji řadí očekávané zvýšení objemu dopravy. S novou křižovatkou si třetina z nich (31 %) spojuje zácpy, více hluku, znečištění a navýšení počtu projíždějících kamionů. Lidé se obávají i nedostatečné kapacity parkování

Postoje k stavbě tramvajové trati

Prodloužení tramvaje na Dědinu hodnotí jako dobré řešení pro sebe osobně mírná většina místních obyvatel (55 %), 39 % je opačného názoru a 7 % neví.

–  Nejčastěji hodnotí kladně myšlenku prodloužení tramvaje na Dědinu studenti (82 %), lidé se základním vzděláním (70 %) a nejmladší občané (18-29 let – 64 %).

–  Nejmenší podíl kladného hodnocení se pak vyskytuje mezi ženami v domácnosti (44 %), starousedlíky (21-30 let – 49 % , 31 a více let – 47 %) a lidmi, kteří žijí v domácnostech s vyššími příjmy (40 tis. a více Kč – 48 %). V těchto skupinách je kladné hodnocení nižší, i přesto zde pozitivní hodnocení převažuje nad negativním.

–  Čím dál na západ (tedy směrem k okraji města), tím méně lidí vidí v prodloužení tramvaje na Dědinu řešení pro sebe osobně výhodné – na Východě tak smýšlí 63 % obyvatel, v části Střed 57 %, na Sídlišti 51 % a v části Západ jen 48 %. Může to souviset se zjištěním kvalitativního výzkumu, který na sklonku roku 2013 signalizoval, že část obyvatel této lokality se stále upíná k naději na prodloužení metra na dlouhou míli v dohledné době.

Napojení ulic na Evropskou

Informovanost

– O uvažované křižovatce ulic Navigátorů, U Silnice a Evropská obyvatelé lokality Dědina převážně neslyšeli (56 %).

– Největší povědomí o tomto záměru mají starousedlíci (v lokalitě žijí 21-30 let – 78 %) a ti, kteří bydlí v části Západ (78 %). O dané možnosti slyšela polovina obyvatel částí Sídliště a Západ.

– Nejméně jsou pak informováni studenti (28 %), lidé ve věku 18 – 29 let (36 %) a obyvatelé části Střed, kterých by se nejvíce dotkal (65 % z nich o záměru neslyšelo).

– Většina obyvatel lokality Dědina (53 %) nevidí žádné výhody nové křižovatky – buď tvrdí, že tato varianta žádné výhody nemá (20 %), nebo takové výhody neumí pojmenovat (33 %). Je třeba připomenout, že v kvalitativním výzkumu roku 2013 nikdo nebyl schopen uvést žádné pozitivum možného napojení a nikdo nechtěl záměr hájit.

– Relativně nejčastěji obyvatelé Dědiny zmiňují jako výhodu nové křižovatky jednodušší napojení a dopravní dostupnost (28 %), necelá pětina zmiňuje zvýšení plynulosti provozu aut (17 %). Malé skupiny občanů si s představou nové křižovatky spojují větší bezpečnost (4 %) a odlehčení provozu ve Vlasině (4 %).

– S větší jednoduchostí si novou křižovatku spojují především podnikatelé (39 %), muži (34 %) a lidé ve věku 30-44 let (34 %). Tento názor zastávají často obyvatelé části Východ (35 %). Obyvatelé Sídliště o poznání častěji považují za výhodu takového řešení zvýšení plynulosti provozu aut (21 %).

Klady a zápory nové křižovatky

Mezi nevýhody nové křižovatky lidé nejčastěji řadí očekávané zvýšení objemu dopravy. S novou křižovatkou si třetina z nich (31 %) spojuje zácpy, více hluku, znečištění a navýšení počtu projíždějících kamionů. S tím souvisí i celkové zhoršení kvality života.

Ve specifické rovině se pak lidé obávají nedostatečné kapacity parkování, zhoršení bezpečnosti a poškození životního prostředí (14 %). V kvalitativním výzkumu v závěru roku 2013 bylo zjištěno, že obavy panují zejména z navýšení provozu automobilů nerezidentů a možného parkování mimopražských automobilů v systému neoficiálního park & ride.

Zvýšení objemu dopravy se nejčastěji obávají lidé ve věku 21-30 let (40 %) a movitější lidé (příjem domácnosti nad 40 tis. Kč – 39 %). Stejné negativum častěji zmiňují i lidé žijící v části Západ (37 %). Zhoršení kvality života se obávají častěji obyvatelé Sídliště (18 %). Strana 27

Propojení ulic Navigátorů, U Silnice a Evropská novou křižovatkou hodnotí veřejnost na Dědině spíše negativně. Více než třetina obyvatel Dědiny si myslí, že toto řešení je pro ně osobně dobré (36 %), o něco více si ovšem myslí, že je pro ně osobě špatné (39 %). Každý čtvrtý obyvatel (25 %) nemá názor.

Novou křižovatku vnímají jako dobré řešení častěji muži (43 %) a lidé, kteří bydlí v lokalitě maximálně 5 let (44 %).

Jako špatné řešení hodnotí ideu nové křižovatky častěji lidé z domácností s vyššími příjmy (měsíční příjem domácnosti více než 30 tis Kč – 49 %), starousedlíci (21-30 let – 49 %, 31-40 let – 46 %), lidé ve vyšším středním věku (45-59 let – 44 %) a vysokoškolsky vzdělaní (43 %).

Nejméně zastánců má idea nového propojení sídliště Dědina mezi obyvateli Sídliště, kterých by se příliš nedotkla, nejvíce naopak mezi obyvateli částí Střed a Západ, jejichž dopravní obslužnost by mohla zlepšit. Ani v jednom případě však nedosahuje úroveň podpory této dopravní varianty hladiny 40 %.

KONEC DOKUMENTU